Blog / Všechny články / News News Studentský život v Calgary s Marií Šimůnkovou 5. 6. 2024 7 minut Jana Kapalová Jak je to s financováním studie v Kanadě a kolik stojí jeden semestr? Na tyhle a další otázky nám odpoví Maria Šimůnková, zakladatelka Nekrachni. Maruško, od ledna jsi na výměnném pobytu v Calgary, v Kanadě. Proč právě Kanada? Už nějakou dobu jsem věděla, že chci jet na studijní výjezd mimo Evropu. Mám ráda silný zážitky a říkala jsem si, že když budu chvílí žít někde daleko, tak mi to třeba i změní pohled na určitý věci – třeba jak je u nás, zvlášť v Praze, krásně. Pro Kanadu jsem se rozhodla, protože jsem věděla, že nebudu mít jazykovou bariéru (jako třeba v Jižní Korei, nad kterou jsem taky přemýšlela) a taky kvůli krásné přírodě. Co bylo to první, co tě po příjezdu do Calgary překvapilo? Po příjezdu mě překvapilo mě hned několik věcí. Z finančního hlediska to pro mě byl nelogický systém daní. Doteď nechápu, proč v obchodě na cenovkách není uvedena cena s daní, ale připočítává se až při placení. Navíc místní GST (Good and Services) daň se nevztahuje na určité produkty – mělo by to být “nezpracované jídlo”, takže u velké části čerstvých potravin není. Potom jsem se navíc dozvěděla, že mám být ráda, že jsem zrovna v Albertě, protože se tu platí jen federální daň (5 %), ostatní provincie mají navrch ještě provinciální daň (např. Vancouver 7 %). Další věc co mě negativně překvapila bylo to, že jsem se necítila bezpečně ve městě. Calgary je stavěné pro auta a pro práci a ze začátku jsem měla problém najít příjemná místa mimo univerzitní kampus. Studuješ na VŠE v Praze, v čem je studium na Univerzitě v Calgary jiné? Myslím, že jsem tu postřehla 3 hlavní rozdíly. Studium je tu hodně zaměřené na týmové projekty a úkoly, závěrečná zkouška (pokud je) pokrývá maximálně 30 % známky. Bylo tak nutné dedikovat škole docela dost času během semestru (více než jsem třeba byla zvyklá v Praze). Dalším rozdílem je, že místní studenti za studium platí a je trošku vidět, že univerzita nemá úplně důvod studenty vyhazovat – vystudovat bakaláře tu většinou trvá 4-5 let. Pozitivním rozdílem je tu ale velký důraz na mentální zdraví studentů, kdy profesoři velmi často vychází studentům vstříc. Jak je to s financováním studia v Kanadě? Kolik stojí semestr studia? Jak jsi to měla ty, jako student? A co stipendium? V Kanadě je vysokoškolské studium placené. Kolik stojí jednotlivé kurzy se liší podle univerzity a podle zaměření. Kanadského občana stojí studium jednoho předmětu (6 ECTS kreditů) na většině programů University of Calgary 660 CAD (= 11,257.55 Kč) a pro mezinárodní studenty pak 2 440 CAD (= 41,613 Kč). Platba školného je tu většinou za 2 semestry a platí se společně s dalšími poplatky škole. Pro místní rok studia na Univerzitě v Calgary vychází tak na 8,583 CAD (= 146,349 Kč), pro mezinárodní studenty na 29,943 CAD (= 510,560 Kč). Nikdo mi tu nechtěl věřit, že v Česku za studium neplatíme a naopak dostáváme stipendium na výjezd. Já jsem od VŠE dostala na výjezd 50,000 Kč, což zhruba pokrylo náklady na bydlení na 4 měsíce během semestru. Jak je to se studentskými půjčkami v Kanadě? Jelikož je tu školné i pro místní studenty někdy opravdu vysoké, ti, kteří nemají peníze od rodičů nebo stipendium od školy, si musí na studium vzít půjčku. Studentskou půjčku jde v Albertě získat prostřednictvím provinciálního portálu – Alberta Student Aid. Tato půjčka je bezúročná a během studia + 12 měsíců po skončení se nemusí splácet. Když jsem se ptala místních studentů, tak většina z nich o studentskou půčjku nežádala. Napsali jsme e-book s 10 praktickými tipy, jak snížit výdaje a konečně začít šetřit. Přihlaš se k odběru novinek a získej ho i ty. 📖 Odesláním souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů. Jak vypadá studentský život na Univerzitě v Calgary? Kampus University of Calgary je obrovský a je tu vlastně všechno co student potřebuje – není tedy důvod kampus opouštět. Je tu velká knihovna, spousta dalších studijních míst, sportovní vybavení – vnitřní kurty, tělocvičny, fitko, lezecká stěna, boulder, bazén nebo dokonce olympijský ovál na bruslení. Přímo v kampusu je taky spousta restaurací, supermarket, zubař nebo dokonce celá dětská nemocnice. Jak je to v Kanadě s nezbytnými výdaji spojenými zejména s ubytováním a potravinami? Kolik asi stojí měsíční ubytování pro studenta na výměnném pobytu? Kolik utratí student za jídlo za měsíc v přepočtu na české koruny? Ve většině velkých měst Kanady je momentálně obrovská bytová krize, která se samozřejmě odráží i v cenách nájmů. Calgary by mělo patřit mezi jedno z levnějších míst v Kanadě. Já mám přehled především o místních cenách studentského spolubydlení, které se pohybuje od 600 CAD (= 10,223 Kč) do 1000 CAD (17,040 Kč) za měsíc. Já jsem měsíčně platila za kolej 905 CAD (= 15,419 Kč), mohla jsem bydlet levněji mimo kampus, ale kvůli špatné veřejné dopravě by mi to hodně znepříjemnilo celý pobyt. Co se týče jídla, tak na první pohled je jídlo v supermarketu mnohonásobně dražší. Člověk ale nesmí přepočítávat ceny za kus, ale např. za 100 g – např. jogurty se tu prodávají pouze v balení po 600 nebo v alespoň 500ml kelímcích. Celková měsíční útrata za jídlo tak může být pouze o pár tisíc více než v Česku. Mnohem dražší je tu potom ovoce a zelenina – ceny jsou navíc udávané za jednu libru, takže to, co se zdá hodně za kilo, je ve skutečnosti ještě 2x tolik za kilo. Levná zelenina a ovoce je ta, která se dováží z Mexika (avokáda a banány). Překvapilo mě ale, že se tu ceny v levnějších restauracích a fastfoodech vyrovnají (nebo jsou někdy dokonce levnější!) ceně jídla uvařeného doma. Je ale vhodné se tomuto vyhýbat, protože potraviny tu nejsou nijak regulované a často tak jídlo nění nejlepší kvality. Říká se, že spropitné v Americe je pro turisty “noční můra”. Jak to je ve skutečnosti? Severní Amerika je známá svojí tipping culture, kdy se od každého zákazníka očekává dýško. Bohužel je tomu potom přizpůsobený celý systém a zaměstnavatelé tak očekávají, že část mzdy číšníků je právě tvořená “povinnými” dýšky. Na platebních terminálech je většinou na výběr dýško ve výši 15 %, 18 %, 20 % a 25 %. Běžné je dýško ve výši 18 %. Očekává se spropitné i od studenta? Od studenta se očekává, že bude dávat dýško alespoň 10 %, ale z vlastních zkušeností mohu říct, že pokud člověk nedá dýško vůbec (např. si beru kávu sebou a nedává mi smysl dávat spropitné za služby, které nevyužiju), tak mu nikdo hlavu neutrhne. Je něco, po čem se ti po návratu do Česka bude opravdu hodně stýskat? Nekonečná zima to nebude 😀(článek píšu prvního května a venku sněží a mrzne). Myslím ale, že mi bude chybět bruslení – během zimy jsou všude veřejná kluziště zdarma. A hory.